O knize: 2019 / Kniha odhaluje ideologický význam a místo biosociálního problému ve vývoji psychologické vědy, roli společenského řádu při jeho formulaci. Ukazuje se, že zpočátku v psychologii dochází ke konfrontaci dvou přístupů k biosociálnímu problému: a) stírání hranic biologie a kultury, chápání kultury jako nadstavby, která dává specifičnost projevům biologického základu; b) zohlednění kultury jako faktoru stojícího proti biologické determinaci chování. V éře globalizace se těžiště biosociálního problému přesunulo od relativního významu faktorů prostředí a dědičnosti při utváření osobnosti do makrosouvislosti interakce kultur v globálním světě. Ve vývoji globální psychologické vědy první tradice pokračuje v hledání „univerzální“ psychologie založené na postavení určujícího významu biologického, druhového faktoru v lidské psychice. Kniha zdůvodňuje potřebu aktivní účasti v diskurzu globální vědy o trendech rozvíjejících druhý přístup, který popírá vedoucí význam biologického faktoru. Ukazuje se, že v ruské psychologii existují odpovídající teoretické a metodologické vývojové trendy, které nejsou dobře známy mimo Rusko. Diskutovány jsou problémy a perspektivy plné účasti ruské psychologie na formování globální vědy.